Zajímavosti: zvířata
Zvířata jsou nejsnazší zdroj zajímavostí, které zní jako výmysl. Tři srdce, modrá krev, trus ve tvaru kostek nebo úder tak rychlý, že na okamžik uvaří vodu – pro zvíře, které to dělá, je to úplně běžná biologie. Tahle sbírka stojí na dobře zdokumentovaném chování a anatomii, ne na pověrách. U každé zajímavosti najdeš krátké vysvětlení, proč to funguje, a zdroj, kde si můžeš přečíst víc.
Chobotnice mají tři srdce a modrou krev.
Dvě srdce pumpují krev žábrami, zatímco třetí ji rozvádí do zbytku těla. Když chobotnice plave, toto „tělové“ srdce přestane bít, což je jeden z důvodů, proč raději leze, než plave.
Strašek udeří tak rychle, že se voda kolem jeho kyje na okamžik začne vařit.
Někteří strašci útočí kyjovitými končetinami, které zrychlují více než kulka ráže .22. Úder je tak bleskový, že vytvoří kavitační bubliny, jejichž kolaps provází záblesk tepla a světla.
Želvušky přežily i pobyt v kosmickém vakuu.
V roce 2007 byly vysušené želvušky vyneseny na oběžnou dráhu a na deset dní vystaveny volnému vesmíru. Po návratu na Zemi se mnohé z nich probraly a dokonce se i rozmnožily.
Jedna medúza umí stárnout pozpátku a vrátit se do stadia polypu.
Medúza druhu Turritopsis dohrnii, zvaná „nesmrtelná“, dokáže na zranění či hladovění zareagovat návratem z dospělé formy do stadia mladého polypu. Z polypu pak znovu vyrostou nové medúzy.
Žraloci jsou na světě déle než stromy.
Rybovití předchůdci žraloků se ve fosilních záznamech objevují asi před 450 miliony let. První skutečné stromy, jako byl Archaeopteris, se ukázaly zhruba před 385 miliony let.
Vrány rozeznávají jednotlivé lidské tváře a dokážou si pamatovat křivdu celé roky.
Vědci v Seattlu nosili při odchytu a kroužkování vran určitou masku. Ještě o několik let později vrány nadávaly a útočily na každého, kdo měl tuto masku na sobě – včetně ptáků, kteří sami nikdy chyceni nebyli.
V roce 1932 vyslala Austrálie vojáky s kulomety do boje proti pštrosům emu – a pštrosi vyhráli.
Asi 20 000 pštrosů emu tehdy v Západní Austrálii dupalo po pšeničných polích, a tak byla povolána armáda. Po týdnech honění ptáků, kteří se rozprchli a byli rychlejší než nákladní auta, byla operace zrušena jen s malým zlomkem zabitých pštrosů.
Axolotlové si umí nechat dorůst ztracené končetiny, a dokonce i části srdce a mozku.
Když axolotl ztratí nohu, bez jizvy mu naroste zcela nová, i s kostmi, svaly a nervy. To samé platí pro ocas, míchu a části srdce i mozku.
Žralok grónský se může dožít až 400 let, déle než kterýkoli jiný obratlovec.
Studie z roku 2016 pomocí radiokarbonové metody datovala oční čočky žraloků grónských a odhadla, že největší zkoumané samici bylo zhruba 390 let. Někteří žraloci, kteří dnes plavou v moři, se tak pravděpodobně narodili ještě před rokem 1700.
Včely medonosné si tancem říkají, kde jsou květiny.
Včela, která se vrací z průzkumu, předvádí na plástvi takzvaný „osmičkový taneček“. Úhel tance ukazuje směr od slunce a délka „vrtění“ zase vzdálenost.
Plameňáci se rodí šedí, svou růžovou barvu jim dává až potrava.
Mláďata se líhnou se šedým nebo bílým peřím. Růžové a oranžové zbarvení pochází z karotenoidových pigmentů v řasách a malých korýších, které plameňáci filtrují z vody.
Plejtvák obrovský je největší živočich, jaký kdy žil, a jeho srdce váží jako malé auto.
Plejtváci dorůstají délky kolem 30 metrů a mohou vážit téměř 200 tun, což je více než kterýkoli známý dinosaurus. Srdce plejtváka obrovského váží zhruba 180 kilogramů.
Vombat je jediný známý živočich, jehož trus má tvar krychle.
Za jedinou noc po sobě vombat zanechá desítky malých, téměř dokonalých kostek, často vyskládaných na kamenech a kmenech. Ty se jen tak neskutálí, což zvířeti pomáhá značit si teritorium.
Kolibříci jsou jediní ptáci, kteří dovedou létat pozpátku.
Umí se vznášet na místě, létat do stran a z květu doslova vycouvat. Některé druhy při tom stihnou mávnout křídly i více než padesátkrát za sekundu.
Kreveta pistolová sklapne klepetem tak rychle, že vzniklá bublina je na okamžik teplejší než povrch Slunce.
Při sklapnutí vystřelí proud vody, který vytvoří takzvanou kavitační bublinu. Její následné zhroucení způsobí třesk o síle přes 200 decibelů, záblesk světla a na zlomek sekundy i teplotu několika tisíc stupňů Celsia.