Zajímavosti: vesmír
Zajímavosti o vesmíru jsou hlavně lekcí o měřítku. Dny delší než roky, bouře širší než Země, světlo, které vyrazilo ze své hvězdy dřív, než stály pyramidy – čísla rychle přestanou dávat intuitivní smysl. Každá položka vychází z uznávané astronomie a stručně vysvětluje, co daný jev způsobuje, aby obstála i ve chvíli, kdy se u stolu někdo zeptá „a proč?“.
Den na Venuši je delší než rok na Venuši.
Jedna otočka kolem vlastní osy trvá Venuši zhruba 243 pozemských dní, ale oběhnout Slunce stihne už za 225 pozemských dní. Navíc rotuje opačně než většina planet, takže Slunce na ní vychází na západě.
Krychlička materiálu z neutronové hvězdy o velikosti kostky cukru by vážila stovky milionů tun.
Neutronová hvězda vměstná hmotnost větší než naše Slunce do koule o průměru jen asi 20 kilometrů. Její hmota je tak hustá, že jediný centimetr krychlový by vážil přibližně jako celá hora.
Nejvyšší sopka sluneční soustavy se nachází na Marsu a je téměř třikrát vyšší než Mount Everest.
Sopka Olympus Mons se tyčí do výšky asi 22 kilometrů nad okolní marťanské pláně a její základna je rozlehlá zhruba jako Polsko. Svahy má tak pozvolné, že člověk stojící na jejím povrchu by si ani neuvědomil, že je na obrovské hoře.
Stopy zanechané na Měsíci tam mohou vydržet miliony let.
Na Měsíci není vítr, déšť ani tekoucí voda, co by mohly narušit jeho povrch. Otisky bot z přistání misí Apollo jsou tam proto dodnes, přesně v takovém stavu, v jakém je astronauti zanechali.
Sluneční světlo, které na tebe právě teď dopadá, opustilo Slunce asi před osmi minutami.
Světlo se pohybuje rychlostí zhruba 300 000 kilometrů za sekundu a Slunce je od nás vzdálené asi 150 milionů kilometrů. Cesta světlu proto trvá osm minut a dvacet sekund.
Saturn je na svou velikost tak lehký, že by v dostatečně velké vaně plaval.
Průměrná hustota Saturnu je jen asi 0,69 gramu na centimetr krychlový, tedy menší než hustota vody. Je to jediná planeta ve sluneční soustavě, která by na vodě plavala.
Velká rudá skvrna na Jupiteru je bouře větší než Země, která zuří už nejméně 190 let.
Skvrna je soustavně pozorována od roku 1831 a existují záznamy, které by mohly být její, už ze 60. let 17. století. Rychlost větru na jejím okraji dosahuje více než 400 kilometrů za hodinu.
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zažijí každý den zhruba 16 východů Slunce.
Stanice oběhne Zemi přibližně každých 90 minut rychlostí asi 28 000 kilometrů za hodinu. Každý oběh s sebou přináší jeden východ a jeden západ Slunce.
Neptun byl objeven na papíře dříve, než ho kdokoli spatřil dalekohledem.
Dráha Uranu se úplně neshodovala s předpověďmi Newtonových zákonů. Francouzský astronom Urbain Le Verrier proto spočítal, kde by se musela nacházet neznámá planeta, aby tento rozdíl vysvětlila. V roce 1846 pak berlínská observatoř našla Neptun jen jeden stupeň od jeho předpovězené polohy.
Sonda Voyager 1, vypuštěná v roce 1977, je nejvzdálenějším lidským výtvorem a stále posílá data domů.
V roce 2012 sonda vstoupila do mezihvězdného prostoru a nyní je více než 160krát dál od Slunce než Země. Rádiovému signálu od ní trvá skoro celý den, než k nám dorazí.
Pluto od svého objevu v roce 1930 ještě nedokončilo ani jeden oběh kolem Slunce.
Jeden rok na Plutu trvá přibližně 248 pozemských let. Svůj první úplný oběh od objevu tak dokončí až v roce 2178.
V pozorovatelném vesmíru je více hvězd než zrnek písku na všech plážích světa.
Astronomové odhadují, že pozorovatelný vesmír obsahuje něco mezi 10²² až 10²⁴ hvězd. Odhady počtu zrnek písku na plážích Země se přitom pohybují kolem 10¹⁸ až 10¹⁹.