Můra z noční můry nebýval hmyz, ale démon, který spícím sedával na hrudi.
V germánském folklóru byla „můra“ (mare) zlý duch, který v noci sedal na spící, způsoboval jim ošklivé sny a pocit dušení. Slovo se dochovalo například v norském „mareritt“ nebo německém „Nachtmahr“.
Proč to platí?
Legenda téměř s jistotou popisuje spánkovou paralýzu – stav, kdy se člověk probudí, ale nemůže se hýbat a často má pocit, že v místnosti někdo je. Obraz démona dřepícího na hrudi spícího člověka pak proslavili malíři, například Henry Fuseli.
Další zajímavosti z této kategorie
Víc o tématu jazyk a slova
Zajímavosti o jazyce ukazují, kolik z běžné řeči je vlastně historická náhoda. Slova, která kdysi znamenala opak, písmena, která z abecedy zmizela, interpunkční znaménka s názvy, které skoro nikdo nezná. Každá položka vysvětluje změnu, která zvláštnost způsobila – posun ve výslovnosti, tiskařský zvyk nebo výpůjčku z jiného jazyka.